Zookoutek Slunečních lázní

Mostecký zookoutek byl součástí tzv. Slunečních lázní (výletní restaurace s terasou, dětské atrakce a samozřejmě sluneční lázně), které se nacházely v kopci někde ve třetině či polovině tehdejší cesty od kostela Nanebevzetí Panny Marie k hradu Hněvín (tehdejší ulice Rooseveltova). Zookoutek byl parkového typu, existoval od počátku 50. (nebo již od konce 40.) let. Celé Sluneční lázně byly velmi populární a oblíbenou destinací právě v 50. letech - rodiny z okolí zde trávily i celé víkendy a pravidelně jsem jezdily na výlet i školy a školky. Později začal zookoutek i celé Sluneční lázně poněkud chátrat. Počet zvířat klesl natolik, že se již ani nevyplatilo vybírat vstupné. V roce 1959 bylo odstraněno i veškeré zpěvné ptactvo (kvůli propuknutí papouščí nemoci). Tentýž rok přešly Sluneční Lázně do správy Kulturního střediska a zookoutek pod patronaci lidové myslivecké společnosti "Rudý sever". Počet zvířat začal být navyšován a klece a voliéry opravovány (1959 / 1960). Oprava byla plánována do dubna 1960, ale není zřejmé zda skutečně proběhla v celém rozsahu, jelikož v květnu 1961 bylo schváleno zrušení zookoutku. Restaurace zůstala zachována.

V roce 1962 se jednalo o obnovení Slunečních lázní coby kulturního střediska pro mládež (dětské hřiště, loutková scéna...), ze zápisu o tomto jednání vyplývá, že problémem Slunečních Lázní byla v posledních letech právě restaurace (alkoholismus a karban). Není známo, zda loutková scéna nakonec skutečně vznikla, nicméně v březnu 1965 padlo rozhodnutí o uvolnění celých Slunečních Lázní k demolici v rámci "likvidace starého Mostu" kvůli těžbě uhlí (fyzicky demolice proběhla později - rozhodně ne dříve než po roce 1966).

Mědvěd, lišky, opice, srnky, kozy sánské, dikobraz, veverky, výři, drobní pěvci, koroptve, bažanti, želvy a jistě i další zvířata.