Netolická obora

Netolickou oboru a panství Leptáč začal budovat již Jakub Krčín koncem 16. století. Krčínův půvabný dvůr se ale zalíbil Vilému z Rožmberka a tak jej v roce 1579 vyměnil s Krčínem za město Sedlčany. Následně dokončil oboru a nechal postavit zámek Kratochvíle. 3.000 ha velká obora byla dokončena (oplocena dřevěným plotem dlouhým 22 km) v roce 1582. Aby mohla být tak velká obora dokončena, muselo zmizet 5 vesnic a 44 usedlostí a dvorů. Byla tady hlavně vysoká zvěř (jeleni srnci), ale chováni byli i daňci, divočáci, divoké husy a kachny, labutě a "káčata mořská". Kromě toho zde byla bažantnice, ohrady koní, psinec (pro lovecké psy), malá obora pro králíky a exotický zvěřinec s velbloudy, buvoly a dalšími zvířaty. Dle nových zjištění tady býval dokonce i slon. Inspirací údajně byla Vilému z Rožmberka mj. císařská menažerie Neugebäude.

Po smrti Viléma z Rožmberka zdědil celé panství jeho bratr Petr Vok a ten jej kvůli dluhům v roce 1602 prodal Rudolfu II. Rudolf sem však nejezdil a tak obora spíše chátrala (a stejně tak zámek). Během Třicetileté války byla obora vypleněna vojáky a po válce zanikla, jelikož zbytky zvěře utekly poničeným oplocením.

Obora byla částečně lovná, částečně chovná, ale celkově sloužila hlavně reprezentativním účelům - jezdil sem každý, kdo něco znamenal, podle některých zdrojů včetně Rudolfa II., podle jiných zdrojů zde naopak Rudolf nikdy nebyl a panství kupoval podle detailních obrazů, které si nechal namalovat.