Zveropark leží na okraji Žarnovice v městské části Revištské Podzámčie (jen kousek od hradu Revište), fakticky ovšem není Revištské Podzámčie klasickou městskou čtvrtí, ale kdysi samostatnou obcí později administrativně připojenou k Žarnovici. V praxi je tedy Zveropark zcela mimo město (několik kilometrů severně) a aby to nebylo málo, tak i mimo samotné Revištské Podzámčie. V tom může být celkem nepříjemný problém - pojedete-li podle navigace, povede vás to právě přes Revištské Podzámčie, kde najednou jakákoli trochu slušná cesta skončí. Budete muset jet asi 2 nebo 3 km po uzoučké kamenité lesní cestě, která je pro osobní auto na samé hranici sjízdnosti! Navíc ke Zveroparku dojedete z vrchu, kde je sice také brána, ale budete muset zvonit a čekat (pokud vůbec dojedete). Nicméně sem z druhé strany vede i kvalitní nová cesta, jen je třeba od dálnice R1 neuhnout vpravo na Revištské Podzámčie, ale jet rovně na Malé Podzámčie a dále k hlavnímu vchodu Zveroparku. Na cestě je sice cedule, ale bohužel ne na zmíněné křižovatce (až asi 200 nebo 300 m dále) a velmi neprakticky je Zveropark značen právě i druhou stranou po lesní cestě.
Každopádně, když sem dojedete z té správné strany, máte k dispozici parkoviště rovnou u vchodu. Jakmile projdete pokladnou, ocitnete se přímo ve středu Zveroparku, kde se soustředí téměř veškerý servis - občerstvení, toalety, dětské hřiště, dětská zoo atd. Kromě dětské zoo, jsou zde ze zvířat jen voliéry s papoušky. Vlastně by se dal Zveropark půdorysným uspořádáním přirovnat k uvázané mašli - přicházíte středem, tedy nejužší částí a na obě strany od uzlu mašle je zoo. Vlevo je část řekněme více zoologická (klece a výběhy s exotickými i domácími zvířaty), vpravo je to takový wildpark (rozlehlé výběhy místních divokých zvířat). Prohlídka levé části začíná australskými emu, kozorožci, pokračuje voliérami bažantů apod., výběhy domácích zvířat, mezi kterými jsou však i mary a divočáci až se prudce sváží dolů k vodě, k takové odpočinkové (a rybářské) zóně. Kromě jezírka pro rybáře je zde i druhé menší s vodopádem a také pstruhy a raky a okolo je četné posezení a jiné odpočinkové zařízení. Odsud se cesta vrací okolo prosklených klecí lišek, nosálů, mývalů skunků apod. a také koutku s menšími domácími zvířaty (králíci drůbež) zpátky k emu a potažmo do centrální části (do pomyslného uzlu mašle).
Pravá část je o něco menší, vlastně je to jedna jediná cesta, po které jde návštěvník tam i zpět. Prohlídka začíná velkými výběhy losů (kvůli jejich velikosti jsou losi ovšem málo kdy vidět) a pokračuje dalšími výběhy, většinou společnými, kde jsou k vidění, daňci, jeleni sika, srnci a mufloni. Na konci je rozhledna a indiánská vesnička, či tábořiště. V plánu je rozšíření zoo o třetí prohlídkový okruh, zřejmě v pravé části.
Chovná zařízení jsou velmi jednoduchá (obvykle pletivo), přesto dostatečná a většinou prostorná. Jediné "nadstandardní" jsou voliéry v dolní levé části, které jsou částečně zděné, částečně zamřížované a částečně prosklené. Měly by být teoreticky návštěvnicky nejatraktivnějším zařízením, ale úplně to neplatí, jelikož nejsou provedeny úplně šťastným způsobem. Sklo je tak špinavé a poškrábané pískem, že je prakticky skoro zbytečné. Za stávajícího stavu asi není příliš reálné jej udržet v čistotě. Všechno ostatní je k návštěvníkům celkem přívětivé. Největším plusem Zveroparku je ovšem zcela jednoznačně velký areál na dobrém místě a především v úžasném prostředí. Sympatické je, že Zveropark dělá a chová to, na co má předpoklady a netlačí se za každou cenu do exotických komerčně úspěšných a atraktivních druhů, které jsou nesrovnatelně náročnější na podmínky, chov, chovná zařízení atd. Bohužel, tak je to ovšem v případě mnohých jiných soukromých zoo.
Autor: Roman Hynek (2017)