Kecskemétská zoo je nejmenší z jedenácti zoo sdružených v Maďarské asociaci zoologických zahrad (MÁSZ - Magyar Állatkertek Szövetségének) - rozkládá se na ploše pouhých 2,6 hektarů. Její historie začala velmi kuriózně v Maďarsku se konala I. světová lovecká výstava a po její skončení byla městu Kecskemét darována socha vzepjatého jelena. To bylo impulzem pro zřízení nové zoo (1971). Původně pro maďarské druhy a plemena zvířat, později však přibyla i exotická, která dnes tvoří většinu.
Ačkoli je tato zoo velmi malá, rozhodně se zde najde několik zajímavostí. Velmi příjemný je vstup, který je tvořen barevnými dřevěnými žirafami, což je "funny" především pro děti. Neméně zajímavá i ona socha jelena, která stojí bezprostředně za vstupem, mezi výběhy šelem a kopytníků. Mezi další populární expozice a zvířata patří výběhy polárních vlků, karpatských rysů, lvů, paviánů, medvědinec (medvědi hnědí) a především barevný pavilon šelem (tygři a černí levharti) opatřený dvěmi věžemi. Hezké jsou i expozice nosálů nebo lemurů. Zajímavé je hnízdo divokých čápů, které je návštěvníkům téměř nadosah. Dále je tu několik sladkovodních želv, vodních ptáků, bažantů, dravců a sov, pštrosi, kotulové, makaci, antilopy (jelení, adaxi, vodušky lečve), zebry, lamy, mufloni, klokani, pekari, mary, mývali, surikaty, domácí zvířata (ovce, osli, kozy..) atd.
Zoo trochu doplácí na nedostatek prostoru a zřejmě i více financí by se hodilo. Ve společenství zoologických zahrad Maďarské asociace je zřejmě Kecskemétský Vadaspark tak trochu v roli "chudého příbuzného", přesto je zde patrná snaha o neustálé zlepšování zoo, zvláště pak v posledních letech z nichž pocházejí ty nejvýznamnější stavby - šelminec (2004), medvědinec (2005), lvinec (2007), ubikace paviánů je snad dokonce letošní. I když je zoo velmi příjemná, přesto zde není ani jeden jediný "špek", který by přilákal více návštěvníků a tak je zoo s roční návštěvností okolo 40.000 lidí suverénně nejméně navštěvovanou ze všech jedenácti asociovaných. Větší zájem veřejnosti by si určitě zasloužila, stejně jako nějakou zásadní mimořádnou expozici.
Autor: Roman Hynek (2010)