zoo

Stručně o medvědáriu

Home > ZOO > Evropa > ČESKÁ REPUBLIKA > Zámecké medvědárium Náchod > Stručně o medvědáriu

           První medvěd byl na Náchodském zámku již někdy v první polovině 17. stol., když zámek patřil italskému šlechtici jménem Ottavio Piccolomini d'Arragona, který byl mimochodem velitelem tělesné stráže Albrechta z Valdštejna a Náchodský zámek dostal právě za spiknutí proti Valdštejnovi, které vedlo k jeho vraždě. Nicméně současné medvědárium s tímto samozřejmě nijak nesouvisí, jelikož je výrazně, řádově o 350 let, mladší. Bylo zřízeno v roce 1994, poté, co organizace Spisovatelé za práva zvířat získala 18. května téhož roku pár odrostlých medvíďat, která byla do té doby v dost špatných cirkusových podmínkách. Medvíďata pak putovala do karantény v Zoo Dvůr Králové nad Labem a zároveň začala nákladná přestavba zámeckého příkopu na důstojný medvědí výběh. Asi dvouletí medvědi se sem přestěhovali 6. března 1995.

          Medvědárium, ač je na zámku, zámku vlastně nepatří. Provozuje jej Město Náchod ve spolupráci s Královédvorskou zoo, jim také patří oba medvědi (tedy městu a zoologické zahradě), jen samotný příkop a zařízení je ve vlastnictví zámku, tedy Státního památkového úřadu Pardubice, který vše městu pronajímá.

          Příkop, tedy medvědí výběh v zámeckém příkopu, měří 74 x 12 m a je utopen poměrně hluboko pod okolním terénem, což je ještě umocněno tím, že jedna z delších stran přiléhá k vyvýšenému ochozu zámku. Návštěvníci tak pozorují medvědy celkem z výšky. Výběh, ve kterém nechybí ani bazén, či brlohy, je přístupný téměř po celém obvodu, jen z jedné kratší strany ne, takže mají lidé medvědy jako na dlani. Tedy pokud jsou právě venku, jelikož zde panuje režim jako snad ve všech podobných medvědincích - medvědi mají celý den otevřené dveře do vnitřní ubikace a tak je na nich, kde tráví čas - zda venku před zraky návštěvníků, nebo uvnitř, kam lidské oko nedohlédne.

          Přesto se medvědi stali postupně známou, populární a vlastně již neodmyslitelnou součástí zámku. Dvojicí, kterou nejen místní dobře znají jako Ludvíka a Dášu, ačkoli je kdysi Josef Škvorecký pokřtil jmény František a Františka.Autor: Roman Hynek (2010)