Město Jihlava leží uprostřed romantické krajiny Českomoravské vrchoviny. Osou území města je řeka Jihlava, která do města vstupuje na svém 146 km, na území města přibírá zprava říčku Jihlávku. Půvab města je podtržen šťastným umístěním na výrazném terénním reliéfu. Nejvyšší bod má nadm. výšku 671 m a nejnižšího bodu dosahuje řeka (469m). V malebném údolí řeky Jihlávky začalo vznikat výletní místo pro občany města. Nejstarší část nazvaná Malým Heulosem vznikla osázením prudké stráně již v roce 1824, později přibyl Velký Heulos. Od r. 1945 byly přejmenovány na Březinovy sady. Právě zde začal v roce 1957 z iniciativy několika místních nadšenců vznikat zookoutek.
O vybudování prvních expozic ptactva, které vzbudily velký ohlas veřejnosti, se zasloužil tehdejší inspektor kultury národního výboru Oldřich Vávra. Současná specializace na kočkovité šelmy snad začala již v době, kdy hostující cirkus nabídl k odprodeji pár lvů i s maringotkou. Další šelmou byl medvěd, který na Barrandově skončil svoji filmovou kariéru a později i jeho družka. Tím začal bouřlivý rozvoj zařízení. Pod vedením Jindřiha Weise byl postaven medvědinec, velké voliéry pro dravce, rybník pro vodní ptactvo a ohrady pro kopytníky, které kromě poníků obsadili jaci a velbloudi. Zookoutek se bohužel dostal pod správu Parku kultury a oddechu. V roce 1960 se jeho vedoucím stal Josef Vitásek, pod jehož vedením byla vybudována síť jednoduchých klecí, pavilon opic a pavilon šelem. Když však v roce 1966 zemřel, zůstalo zařízení rok bez vedení a jeho stav se zhoršoval. Chyběla atraktivní zvířata, peníze i návštěvníci.
Na podzim roku 1967 přišel do zookoutku ze Zoo v Dvoře Králové nad Labem současný ředitel Vladislav Jiroušek. Krátce poté však rozhodla rada města o likvidaci zookoutku. Téměř zázrakem se v poslední chvíli podařilo toto rozhodnutí zvrátit. Byla vypracována první studie rozvoje zoo. Započalo se s rekonstrukcí stávajícího zařízení a přibývaly nové druhy zvířat. Stav zoo se pomalu zlepšoval. Návštěvnost se z původních dvaceti tisíc zdvojnásobila. Nedaly na sebe čekat ani první chovatelské úspěchy. Postupně byly získávány i vzácnější druhy zvířat a zařízení se stávalo atraktivnějším. Pozvolna se také dařilo měnit negativní názor občanů města na existenci zoo. V roce 1982 byl zookoutku Ministerstvem kultury udělen statut zoologické zahrady. Po patnáctiletém úsilí byl ing. Vladislav Jiroušek jmenován jejím prvním ředitelem.
Začala se psát nová kapitola v existenci zoo a to velmi charakteristickým rukopisem. Funkčně zastaralá zařízení byla podrobena rozsáhlým rekonstrukcím. Aniž by byla opomíjená funkčnost, byl důraz kladen na estetické hledisko. Uplatňovaly se přírodní meteriály - dřevo, kámen. Mříže postupně nahrazovalo sklo. Zejména s nástupem nových politických poměrů nabral rozvoj zoo plné obrátky. Zlepšilo se technické zázemí, rozšířil vozový park. Poté co na místě nevyhovujících klecí byl vybudován poměrně rozsáhlý koplex přírodních výběhů pro levharty a rysy, se Zoo Jihlava stala zoologickou zahradou bez mříží.
Zlepšené odmínky se projevují v odchovech. Druhová skladba roste a zároveň se prohlubuje specializace. V posledních letech se zoo specializovala na chov plazů, malých kočkovitých šelem a opic. Novou specializací je chov drápkatých opic. Zařízení je schopno zajisit odpovídající podmínky i pro chov a rozmnožování ohrožených druhů zvířat a zapojuje se do dalších mezinárodních chovných programů.
Rozšířené expozice, několik menších staveb i technicky dokonale vybavených pavilonů umožňují návštěvníkům plnohodnotnou prohlídku nezávisle na počasí. Velký důraz je kladen na estetický vzhled, pohodlí a dokonalý servis návštěvníkům. Zahrada se stala místem odpočinku i poučení. Netradiční dětský koutek, letní restaurace i butik přispěly k vybavenosti zahrady, podobně jako moderní toalety pro návštěvníky. Expozice lemurů, které jsou vlatně samostatnými ostrovy, jsou prosty i skleněné bariéry a ddělují návštěvníky pouze úzkým pruhem vodní hladiny. Rekonstrukce bazénů, položení zámkové dlažby, informační systém nebo parková úprava jsou jen malými třešinkami na dortu, který je předkládán a vděčně oceňován odbornou i laickou návštěvnickou veřejností. Svojí cílevědomou koncepční prací našla Jihlavská zoo místo mezi předními zoologickými zahradami. Co je však nejdůležitější, získala přízeň návštěvníků, podporu obyvatel města a především pochopení představitelů města a poslanců politických stran. To je výsledkem naší čtyřicetileté práce, není to málo. Ale plány do budoucna jsou mnohem odvážnější. Nový areál o téměř stejné rozloze čeká na realizaci.
Zdroj: oficiální stránky Zoo Jihlava (2013)