Roku 1588 postavil Mikuláš Bubna starší zámek v Doudlebech nad Orlicí, ten byl až do počátku 19. stol. jen letním sídlem nebo loveckým zámkem, 1809 sem ale Bubnové z Litic přesídlili. 1948 byl zámek znárodněn a usídlila se tady Sovětská armáda. Po revoluci jej rodina, jmenovitě sourozenci Adam Bubna-Litic a Eleonora Dujková, získala zpět, stejně jako další nemovitosti. 2006 se sourozenci domluvili na rozdělení majetku a tak se jedinou majitelkou stala hraběnka Dujková. A právě v tom roce byla u zámku zřízena asi 3,5 ha velká obora s jeleny, daňky, muflony, divočáky, párem afrických pštrosů, samicí emu a divokými krocany. Při oplocování zůstal v oboře ještě srnec a dvě srny (samozřejmě divocí) a tak se neplánovaně stali taky členy nové obory (dokonce zde postupně odchovali nejméně 8 srnčat).
O 4 roky později vyrostla u zrekonstruované sýpky, hned vedle obory, maličká zoo s hospodářskými zvířaty a tak celá zvířecí část zámku dostala název Babiččin dvoreček a dědečkova obora. Obora však o něco později skončila. O jejím konci se bohužel nic nepíše - na webu byla do 2017, ale poslední informace byly z 2010. Důvodem mohly být problémy s vodou (potůček vysychal i přesto že byl čištěn a měl vybagrované koryto) nebo možná i množství zvířat. Ročně přibývalo třeba 30 kusů zvěře a protože se tady nehospodaří myslivecky (zvěř se nestřílí), mohl být problém s umístěním přírůstků.
Zbyla tedy jen maličká zoo s domácími zvířaty (asi 0,2 ha), ke které v někdejší Sýpce přibylo muzeum přírody. Z Babiččina dvorečku se tak stal jen Selský dvorek. Ten se nachází nalevo od zámku v oploceném areálu. Hned po vstoupení přes první branku k muzeu je výběh prasat, vpravo je pak druhá branka, která je vchodem do samotného dvorku. Po pravé ruce jsou za sebou výběhy husí a koz. Při zadní stěně můžeme pod střechou vidět krávu s teletem, koně, osly, krůty a králíkárnu. Při levém okraji jsou další zastřešené výběhy s ovcemi, králíky a slepicemi. Volně tu pobíhá holandské zakrslé kůzle. Všechno je celkem obyčejné, místy vyzdobené dětskými kresbami, ale tak nějak důstojné svému názvu i umístění na zámku. Když se vyjde ven, zpět do zámeckého parku, jsou za tím zadním přístřeškem, na začátku někdejší obory, ještě travnaté výběhy.
Bohužel, jak zmizela obora, je to na návštěvu zoo trochu málo, ale jako bonus k prohlídce zámku výborné. Zvláště děti si to tady užívají. Nicméně Selský dvorek je přístupný i samostatně - sice jen v otvíracích hodinách zámku, ale klidně bez jeho návštěvy, a navíc zdarma.
Autor: Roman HYNEK (2020)