Králův dvůr

Někdy okolo roku 1380 nechal český a římsko-německý král Václav IV. (syn Karla IV.) postavit Králův dvůr, který se pak stal sídlem českých králů (1383 - 1484). Kromě panovnického sídla zde byla i nádherná zahrada, domy dvořanů, lázně a rozsáhlý lvinec. Václav IV. sem přesídlil roku 1382 (nebo 1383) - i se lvy z Pražského hradu a jejich ošetřovatelem (tehdy zvaným lvář) Matějem.

Chov lvů byl společným jmenovatelem mnoha českých králů - první písemné důkazy o chovu lvů v Českých zemích jsou z roku 1280. Tehdy benátský dodavatel upomínal Václava II. aby zaplatil dluh za pár lvů, které objednala královna matka Kunhuta (vdova po Přemyslu Otakaru II.). Lvi však byli chovány českými panovníky jistě už i dříve. Oficiálním symbolem českých králů jsou od 13. století.

Narozdíl od předchozích panovníků však Václav IV. nechoval pouze lvy - v Královském dvoře bylo chováno i množství dalších šelem (zřejmě tygři, levharti, medvědi a snad i orli). Z příkazu krále muselo být pro šelmy denně přiváženo čerstvé maso nejlepší kvality. Tento zvěřinec v Králově dvoře sloužil zřejmě po celou dobu, kdy byl sídlem králů, tj. do roku 1484. Poslední písemná zpráva je z roku 1477, kdy lev (který zřejmě utekl) zadávil v Praze malé dítě.

Královský dvůr se nacházel v místě dnešního Obecního domu.